Jak se zorientovat v záplavě přírodních sladidel?

Přírodních sladidel je v současné době k dostání mnoho. Jaké z nich si ale vybrat?

Přírodní sladidla zařazujeme do skupiny monosacharidů (jednoduchých cukrů), které by se v našem jídelníčku měly objevovat co nejméně. Významnými monosacharidy jsou glukóza, nebo třeba fruktóza. Kombinací jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy vzniká sacharóza a právě z těchto monosacharidů jsou složena přírodní sladidla.

Nejběžnějším a nejpoužívanějším přírodním sladidlem je rafinovaný (bílý) řepný cukr. Obsahuje sacharózu a v jeho složení nenajdeme kvůli rafinaci žádné vitaminy ani minerální látky. Cukr prochází procesem rafinace, aby se odstranily veškeré nežádoucí látky, nicméně se tím odstraňují i látky žádoucí. Nabízí se tedy otázka, zda je hnědý cukr lepší. Odpověď je snadná – není. Hnědý cukr neprošel procesem rafinace, ale i tak je obsah minerálních látek a vitaminu tak malý, že z toho naše tělo nemá žádný užitek. To stejné platí i u třtinového cukru. Třtinový cukr má jinou vstupní surovinu a to cukrovou třtinu, zatímco řepný cukr je z cukrové řepy. Tím rozdíl ale končí. Třtinový cukr je taktéž sacharóza a obsah tělu prospěšných látek je opět tak nízký, že bychom ho museli spořádat opravdu hodně, aby z toho naše tělo profitovalo. Možná vás napadne otázka – a co kokosový cukr? Bohužel ani u kokosového cukru se nekoná žádná hitparáda. Obsahuje inulin, což je vláknina, proto se uvádí, že má o trochu nižší glykemický index a některé vitaminy a minerální látky, ale zase se dostáváme k tomu, že je obsah nízký na to, aby tyto mikronutrienty měly pozitivní vliv na náš organismus.  Dalším známým a hojně využívaným přírodním sladidlem je med. Med je složením velmi podobný řepnému cukru, obsahuje navíc vodu a opravdu malé procento mikronutrientů (vitaminy a minerální látky), takže ani med není zdravější alternativou.

Dostáváme se k sirupům. Pokud vám vyhovují chuťově či konzistencí více sirupy, tak je to v pořádku, nicméně valná většina sirupů není zdravější náhradou cukru a pořád musíme myslet na to, že se jedná o sladidla. Oblíbené jsou javorový, datlový nebo agávový sirup. S obsahem zdraví prospěšných látek je to stejné jako u cukrů – nejsou vhodným zdrojem mikronutrientů. Agávový sirup bych doporučila ze všech nejméně, obsahuje totiž velký podíl fruktózy. Často je třeba doporučován diabetikům, protože fruktóza vyniká nízkým glykemickým indexem, to znamená, že poměrně dobře udržuje normální hladinu glukózy v krvi a nedochází k velkým výkyvům. Je zde ale jedno velké ALE. Výzkumy ukazují, že je nadměrná konzumace fruktózy spojena s onemocněním jater (jejich ztučněním), obezitou a vede k inzulínové rezistenci (která vede ke vzniku diabetu mellitu 2. typu). Tyto faktory pak dále vedou k vyššímu riziku vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Proč tomu tak je? Fruktóza má odlišný metabolismus než glukóza, její rozklad není závislý na inzulínu. Inzulín je hormon, který se uvolňuje podle množství přijaté glukózy a reguluje její hladinu, to se ale u fruktózy neděje. Fruktóza se odbourává v játrech a tím, že její hladinu nereguluje inzulín, musí náš organismus energii z dekompozice fruktózy buď rychle všechnu naráz využít, nebo si ji uložit, jak se říká, na horší časy v podobě tukové tkáně. 

Snažte se tedy co nejméně sladit a myslete na to, že veškeré alternativy řepného cukru jsou pořád sladidla, která našemu tělu nejsou nijak zvlášť prospěšná. Ano, mohou se třeba uplatnit při sportu, když potřebujeme dodat rychlou energii, ale měli bychom je konzumovat co nejméně. Sladidla tedy vybírejte podle toho, do jakého pokrmu se hodí, nebo podle toho jaká vám více vyhovují, ale ne kvůli tomu, že má zrovna nějaké sladidlo minoritní obsah vitaminů a minerálních látek. No a nejlépe zkuste sladit ovocem! 😊

A na závěr jeden tip. Zmínila jsem se, že valná většina sirupů není lepší náhradou cukru. To ale neplatí u čekankového sirupu. Pokud bych měla nějaké sladidlo doporučit, byl by to čekankový sirup. Čekankový sirup obsahuje velké množství vlákniny. Vláknina je pro naše tělo důležitá a její obsah v čekankovém sirupu je opravdu vysoký, proto z toho naše tělo již profitovat může. Nicméně ne každý může dobře vlákninu z čekankového sirupu tolerovat + stále je to sladidlo. Pokud ale potřebujete sladit, zkuste alespoň sáhnout po tomto sirupu. 

Zdroje:

BISHOP, Marlene R. Chocolate, Fast Foods, and Sweeteners: Consumption and health [online]. New York: Nova Science Publishers, 2010 [cit. 2021-02-25]. ISBN 978-1-6 1122-490-0. Dostupné z: https://www.ebsco.com/e/cs-cz

GABROVSKÁ, Dana a Markéta CHÝLKOVÁ. Sladká fakta o cukrech a sladidlech, aneb, Čím si osladit život. Praha: Potravinářská komora České republiky, Česká technologická platforma pro potraviny, 2017. ISBN 978-80-88019-17-6.