Mouka pšeničná, špaldová nebo třeba kokosová?

V dnešní době seženeme v obchodech různé druhy mouk a možná proto je pro nás těžší se vyznat v tom, jakou vybrat. V dnešním článku ale spolu rozebereme ty nejdostupnější, abyste v tom nemuseli dále tápat.

Přemýšlíte, zda koupit pšeničnou nebo špaldovou mouku? Je to jedno. Špalda je odrůdou pšenice a i když má o trochu jiné složení, je pšenici opravdu velmi podobná. Bílé mouky se při mletí zbaví obalových vrstev, které obsahují nejvíce vlákniny (a taky vitaminů a minerálních látek), a proto špaldová mouka není o mnoho „lepší“, pokud nemá na obalu napsáno celozrnná (a určitě není dietnější). Celozrnná špaldová (nebo celozrnná pšeničná) mouka je pro nás už nutričně zajímavější než klasické bílé mouky, jelikož se při výrobě pomele celé zrno, včetně obalových vrstev, a mouka má tak vyšší obsah vlákniny a dalších zdraví prospěšných látek.

Méně známé jsou pak třeba žitná, ječná a ovesná mouka. Žitná mouka má vyšší obsah vlákniny než klasická pšeničná mouka, ale zase se s ní hůře pracuje při pečení, proto je vhodné ji kombinovat právě třeba s pšeničnou. Ječná i ovesná mouka jsou obsahem vlákniny také hodnotnější než pšeničná mouka a pracuje se s nimi lépe než s žitnou moukou. Nicméně pozor 😊 Žitná a ječná mouka mají nižší obsah bílkovin než mouka pšeničná.

Velkým boomem jsou bezlepkové mouky, jako třeba kokosová nebo mandlová mouka. Mouky z těchto ořechů mají typicky vysokou energetickou hodnotu, jelikož obsahují poměrně velké množství tuků (proto moc nerozumím tomu, proč někteří výrobci označuji tyto mouky jako méně kalorické). Obsah bílkovin a vlákniny je příznivý a dodávají těstu příjemnou chuť. Nevýhodou je ale vyšší cena a také se s nimi hůře pracuje. Možná se někdy divíte, proč je v receptu nakombinováno hned několik druhů mouk. Je to proto, aby těsto lépe drželo a tolik se netrhalo.

Často využívané bezlepkové mouky jsou také kukuřičná, rýžová, pohanková nebo třeba sójová mouka. Kukuřičná mouka je obsahem sacharidů podobná pšeničné, bílkovin obsahuje o něco méně a vlákniny o něco více. Uplatní se dobře při přípravě polenty a tortilly. Rýžová mouka obsahuje méně vlákniny a bílkovin než mouka pšeničná, ale zase je poměrně dobře stravitelná a výborně se s ní zahušťují pokrmy. Pohanková mouka je typická svou zvláštní chutí, nemusí sednout každému, vlákniny obsahuje o více než pšeničná mouka. A nakonec sójová mouka. Sójová mouka má velmi příznivý obsah bílkovin a stejně jako další mouky z luštěnin docela dobře pojí těsto.

Jaký je tedy závěr? Důležité je si uvědomit, že každá mouka má svá specifika a každá se hodí do jiného pokrmu. Není špatně, když použijeme pouze bílou mouku, ale určitě je fajn ji čas od času vyměnit za celozrnnou nebo ji kombinovat právě s nějakou celozrnnou nebo bezlepkovou verzí, aby měl pokrm vhodnější nutriční složení 😊