Je himalájská sůl zdravější variantou kuchyňské soli?

Často se setkáte s tvrzením, že je himálajská sůl zdraví prospěšná, jelikož obsahuje mnoho minerálních látek a že je lepší než jiné dostupné soli. Podívejme se proto na srovnání soli kamenné (kuchyňské), mořské a himálajské.

Vyhláška č. 398/2016 Sb., o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici, vymezuje jedlou sůl jako krystalický produkt obsahující nejméně 97 % chloridu sodného v sušině. To znamená jediné. Sůl kamenná = chlorid sodný, sůl mořská = chlorid sodný, sůl himálajská = chlorid sodný. A již z toho lze vyčíst, že o blahodárných účincích himálajské soli koluje mnoho mýtů. Výrobci himálajské soli se často ohání vysokým obsahem mnoha minerálních látek, ale pravda je jiná. Ano, himálajská sůl obsahuje některé minerální látky, ale opravdu v minoritním množství. Zdrojem minerálních látek pro nás himalájská (ani jiná) sůl určitě není. Mořská sůl obsahuje přirozeně jód, kamenná více draslíku než mořská, himálajská zase obsahuje železo, ale pořád je obsah jakékoliv minerální látky v soli velmi nízký. Legislativa udává, že je potravina zdrojem minerální látky v případě, že obsahuje minimálně patnáct procent její denní doporučené dávky. Himalájská sůl nedosahuje ani pěti procent. Možná je atraktivnější, jelikož má neobvyklou narůžovělou barvu, zdravější ale určitě není. Musíme myslet na to, že je sůl (jakákoliv) zejména zdrojem sodíku, který bychom se měli v naší stravě snažit omezit. Příjem soli pro dospělé by měl být do 5 gramů za den. Z toho by měl být na dosolování pokrmů pouze 1 gram (špička kávové lžičky). Zbývající množství je obsaženo skrytě v potravinách (zejména v konzervovaných potravinách, polotovarech, uzeninách…). Spotřeba soli v ČR je ale mnohem vyšší, což z dlouhodobého hlediska následně vede k zdravotním komplikacím (například k hypertenzi – zvýšenému krevnímu tlaku).

Rozdíl mezi těmito druhy solí je zejména ve výrobě a ne v nutričním složení. Kamenná sůl se získává zejména hornickým způsobem, nebo se těží pomocí solanky (solný roztok), z které se odpaří v podzemním ložisku voda a dojde ke krystalizaci. Mořskou sůl získáváme odpařováním mořské vody a himálajskou sůl získáváme taktéž pomocí těžebních mechanismů z podzemních dolů.

Pokud se tedy rozhodujete, jakou sůl koupit, je to jedno 😊 S klidem si můžete koupit obyčejnou kuchyňskou sůl, která vám udělá stejnou službu jako dražší sůl himálajská.

Zdroj: 

GABROVSKÁ, Dana a Markéta CHÝLKOVÁ. Slaná fakta o soli, aneb, Je sůl nad zlato?. Praha: Potravinářská komora České republiky, 2017. ISBN 978-80-88019-18-3.