Práce nutričního terapeuta v nemocnici

Ahoj!

Jelikož zrovna absolvuji prázdninovou praxi, napadlo mě sepsat něco o práci nutričního terapeuta v nemocnici. Zkušenost s prací nutričního terapeuta mám z nemocnic v Ostravě, Brně a Praze. V každé nemocnici se náplň práce nutričního terapeuta může lehce lišit, základ je ale vždy stejný.

Nutriční terapeut je zdravotník, který není tak moc na očích, proto mnoho lidí (včetně mě, než jsem tento obor začala studovat) neví, co jeho práce obnáší. Nutriční terapeut může v nemocnici pracovat na dvou základních pozicích, buď je to klinický nutriční terapeut, nebo je to nutriční terapeut ve stravovacím provozu. Klinický nutriční terapeut má na starost určitá oddělení nemocnice a přichází do styku s vybranými (rizikovými) pacienty (vysvětlíme si dále). Setkala jsem se s tím, že většinou jeden nutriční terapeut měl sám na starost přibližně tři různá oddělení (cca kolem 100 pacientů). Pojďme se tedy blíže podívat na práci klinického nutričního terapeuta. 

Když je pacient hospitalizován, sestra u něj provede tzv. screening – vyplní se dotazník, který si každá nemocnice upravuje podle sebe. Každá otázka v dotazníku je ohodnocena určitým počtem bodů a dle konečného součtu bodů se pacient klasifikuje buď jako nutričně rizikový nebo bez rizika. Otázky jsou zaměřeny zejména na hodnotu BMI, úbytek tělesné hmotnosti za určitý čas, příjem stravy atd. Pokud pacient vyjde jako rizikový (tzn. je u něj například riziko malnutrice – podvýživy), přichází na řadu nutriční terapeut. Nutriční terapeut musí pacienta navštívit co nejdříve a udělat podrobnou nutriční anamnézu. Ptá se na hmotnost, výšku, popřípadě poměřuje obvod paže, zjišťuje potravinové alergie a intolerance, zajímá se o příjem stravy, stravovací zvyklosti, pitný režim, trávicí obtíže, stolici atd. Na základě těchto informací a diagnózy pacienta udělá záznam a navrhne vhodnou výživu pro pacienta. Buď navrhne určitý typ diety (každá nemocnice má svůj dietní systém, z kterého se dieta vybírá), nebo navrhne umělou výživu.

Malnutričním pacientům se často podávají k normální stravě taková „pitíčka“ (sipping – viz fotka), která se popíjí velmi pomalu, jelikož nahrazují normální stravu a jsou velmi hodnotná, proto kdybyste je rychle vypili, je to jako kdybyste do sebe během pěti sekund hodili řízek 😁 Poté by vám mohlo být těžko, mohl by se objevit průjem a další trávicí obtíže. Pokud není možné, aby pacient přijímal stravu ústy, nebo není schopen přijmout dostatečné množství, zavede se enterální nebo parenterální výživa. Enterální výživa se podává do trávicího traktu např. sondou, parenterální výživa se podává do žíly. Tady ale narážíme na kámen úrazu. V České republice zatím nutriční terapeut není oprávněn dietu sám měnit. Tohle musí udělat lékař. Naštěstí ve většině případů lékař nutričnímu terapeutovi vyhoví. Nutriční terapeut také není oprávněn předepisovat pacientovi zmíněnou umělou výživu (sipping atd.), opět tedy většinou lékaři sdělí svůj návrh a lékař se rozhodne, zda výživu předepíše. To se samozřejmě nutričním terapeutům nelíbí, protože studujeme mnoho let, abychom byli schopni toto sami správně vyhodnotit, a proto doufáme, že se to do budoucna změní. Klinický nutriční terapeut také vybrané pacienty edukuje o zásadách diety, kterou mají předepsanou (pozn. dieta v nemocnici se nerovná klasické dietě na hubnutí, označuje se tak druh stravy, tzn. dieta při onemocnění srdce, dieta při laktózové intoleranci, racionální dieta – bez omezení atd.). K tomu jej opět volá lékař. Klinického nutričního terapeuta si rovněž můžete zavolat sami, v případě, že k tomu máte relevantní důvod, například když se vám dělá po nějakém jídle špatně, máte bolesti břicha, průjem, zácpu či nechutenství. Nutriční terapeut se pak s vámi dohodne na alternativě. Buď dostanete upravenou stravu, např. bez lepku, bez laktózy, vegetariánskou, a pokud není možno vybrat dietu z dietního systému dané nemocnice, přichází na řadu výběrová nebo individuální dieta. Výběrová dieta se sestavuje z jídel, které se ten den vaří. To znamená, že se zkombinují různé diety. Individuální dieta se zavádí, pokud pacientovi nejsme schopni sestavit dietu ani kombinací jiných diet. K tomuto se přistupuje u pacientů, kteří mají mnoho různých omezení – například diabetes mellitus (cukrovku), k tomu celiakii, laktózovou intoleranci a třeba histaminovou intoleranci. Pacienty, které navštívíme, již poté sledujeme do konce jejich hospitalizace (sledujeme jak velký je příjem stravy, zda nehubnou atd.). To jsou ty nejdůležitější body, které klinický nutriční terapeut dělá.

Já osobně mám 99 % zkušeností s prací klinického nutričního terapeuta, nicméně i práce nutričního terapeuta ve stravovacím provozu je velmi důležitá. Jelikož ale s tímto nemám mnoho zkušenosti, shrnu to nejdůležitější. Provozní nutriční terapeut sestavuje jídelníček. Každá dieta v dietním systému má své zásady a přesné nutriční hodnoty a to musí nutriční terapeut dodržet. K tomu se také musí vejít do rozpočtu, který často není velký. Na jednoho pacienta to bývá maximálně do 100 Kč (z mé zkušenosti). Dále má zodpovědnost za to, aby se připravily správné diety v přesném počtu a aby se pokrm dostal k danému pacientovi. Rovněž pokrmy degustuje, měří jejich teplotu (dle legislativy) a dohlíží nad dodržováním hygienických zásad v kuchyni – kontrola totiž může přijít kdykoliv. Určuje také, co a v jakém množství se má nakoupit. Měl by mít rovněž přehled ohledně stavu skladu potravin.

Nutriční terapeut také může být ve specializované nemocniční ambulanci, kam docházejí objednaní pacienti.

Tohle je tedy ve zkratce práce nutričního terapeuta v nemocnici, doufám, že jsem vám v tom alespoň trochu udělala jasno 😊

Mějte fajn den!

Karin